čtvrtek 29. září 2016

Lenny svou hudební dravostí fascinuje, přestože příjemné balady nechybí

Lenka Filipová mladší se dřív profilovala jako písničkářka se sobě vlastním chraplavým hlasem za pianem, rozuměj keyboardem. Aspoň tak si ji také pamatuju z jednoho koncertu, při kterém se jako by sama o sobě ztrácela na velkém pódiu a dodnes si říkám, proč ji nedali prostor na vedlejší, sice menší, ale tím pádem poněkud vhodnější stagi, ale se svým charismem a s kolegy za zády, kteří ji doplňovali tehdy možná v provizorní kapele, jsem ji měl pořád na očích a pořád byl jí jako sympatickou a o tři roky mladší zpěvačkou s chytlavými a dravými singly svým způsobem fascinovaný.

Lenny - Hearts | Zdroj: Musicrecords.cz

Fascinace mě neopustila ani při poslechu plnohodnotné debutové desky, přiznačně nazvané podle jedné písně Hearts. Dravá hudba je její srdeční záležitost.Tentokrát jsem si ji dokonce dal do mobilu, což u českých umělců běžně nedělám. Hlavně proto, že dávám přednost zahraničním interpretům a dosud se nenašla ta správná česká muzika, která by se dala opakovaně poslouchat. Poslouchám-li češtinu, více se na ni soustředím a méně tedy mohu dávat pozor na cestu, abych nenarazil.

S Lenny, jak si Lenka Filipová mladší říká, nenarážím. Naopak. Deska mě každým poslechem baví. Svým drajvem. Dravostí. Ačkoli písničkářství za pianem tak úplně neopustila (o chraplavým hlasu ani nemluvě). Post-rockovostí s mírným country nádechem, ale tím americkým. (Vlastně celou dobu cítím angloamerickou hudební inspiraci. Věřím, že tímhle světově prorazí a zaslouženě.) Se zkreslenými beaty, čímž se Ghosts stává o něco zajímavější. Ano, tohle všechno tam slyším. Dokonce v jedné chvíli mě napadlo, že se se svým hlasem a pojetím a přístupem k hudbě tak trochu podobá Patti Smith, ale nevím, jak moc je to přehnaný. Můžete si o tom myslet, co chcete.

Přiznám se ale, že mě balady nějak moc nebaví, pokud ovšem nejsou něčím zajímavé. Respektive se mi více méně líbí, jistě se při nich ukáže umělcova síla, ale že bych je musel slyšet několikrát a několik balad za sebou? Proto sice uvítám jakousi sestupnou náladu od první Lover, přes Bones, protože je poslech následujících Standing At The Corner Of Your Heart nebo (Interlude)My Love či Stranger (In This World) jednoduše a prostě klidně příjemný. Ale jako by jich bylo trochu moc. Pak se pomalé a rychlé písně střídají, takže po Release Me nebo Ghosts čekám, kdy se Lenny zase rozjede. Dočkám se toho u hitového Hell.o (nebo předtím u Fun.) a to je dobře. Jako bych náhle ožil.


Bohužel ale přichází závěr, který u mě nastává dojíždějícím a právě titulním Hearts, jenomže na řadě je ještě bonusová Hladina, která se sem prostě nehodí. Jak svým hudebním motivem, jelikož jde o spolupráci s Pauliem Garandem, takže nás po rockovém drajvu čeká hiphopová záležitost, tak jazykovým prostředím, protože jde prakticky o českou píseň s poměrně problematickým textem, přičemž Lenny nazpívala anglický refrén.

Osobně vůbec nechápu tu domáckou zálibu v míchání jazyků v jedné písni. Interpreti se cítí být víc světoví, když jim někdo - Lenny u Hladiny, nebo Debbi u Ležím v tvé blízkosti či Štěstí od Lipa - nazpívá jednoduchý anglický refrén? S výhradou bych sice přijal zařazení Přiznání, které pro Kryštof nazpívala česky, ale možná by to bylo v celém vyznění desky ještě horší. Takže prostě bez toho.

(Všimněte si, že vůbec neřeším, že je dcerou kytaristky Lenky Filipové a neteří majitele hudebního labelu, u kterého jí deska vyšla.)

Hodnocení: 80 %
Lenny - Hearts (Universal Music, 2016), 40 min.

Mladá alternativní scéna pomalu roste

Hudba patří k uměleckým prostředkům vyjádření. Někdo se hudbou chce bavit, jiný sdělovat vážná témata a názory, které mu pomáhají vyrovnat s...