úterý 6. září 2016

Deska Jupiter nabízí jednoduché a líbivé písně, které po čase vyprchají

Elektronický pop je u nás poměrně zajímavý hudební žánr. Respektive tuzemští hudebníci k němu přistupují prostě zajímavě, takže mnohdy vzniká opravdu pofiderní muzika, která by mohla ustát na tradičním popovém území, ale nikoli na elektronické scéně, protože se s elektronickými prvky zachází tak, až to není hezké a příjemné. Působí to přinejmenším úsměvně, jakoby jen dodatečně zbytečně.

Eddie Stoilow - Jupiter | Zdroj: Evropa 2

Nejsem si úplně jist, zda skupina Eddie Stoilow patří právě k těm kapelám, které by směs elektra s popem úplně zvládali na jedničku a bezchybně. Jistě, má za sebou přinejmenším jednu písničku, ze které se stal hit zaměřený na posluchače čistě komerčních rádií. Ti se totiž více méně bez výhrad spokojí se vším, co jim je nabídnuto. Pro ně je taková muzika, která hraje na prvoplánovou líbivost bez hlubokomyslných textů, přijatelná.

Problémem takovýchto kapel ale je, nebo alespoň může být, že je pro jiné nepřijatelná, slabochudá a nevýrazná. Říkám si, že to není úplně špatné, protože vždycky to může být ještě horší. Odpustil bych jim jednoduché popěvky, které se slívají. Ale chybí mi v tom progresivní náboj, který by mě dostal do kolen. Klidně bych si u některých písní s holkou vlnil, takže poslech tak úplně nevadí, ale to je asi tak všechno.


Samozřejmě taková měřítka, jakože pro některé posluchače to může být přijatelné, dokážu akceptovat a nemusím se na ně zlobit, že nemají přehnané nároky. Ale pořád si říkám, jestli jim to opravdu stačí a nevadí? Jaký smysl má nahrávka, kterou uslyšíte, může se vám zalíbit, bude to prostě milé, ale po čase - klidně po několikátém přehrání - máte neustále pocit, jako by to vyprchalo. Nic by ve vás nezůstalo. Časem na to třeba zapomenete. Takové pocity mám právě z Jupiteru.

A právě proto, že vím nebo dokážu uhádnout, pro jaký typ posluchačů je tahle muzika mířena, jsem ve svém hodnocení popravdě mírný a hodný, můžete ho brát nakonec s rezervou. Byl jsem trochu rozpolcen a přemýšlel jsem, jestli je to přes to všechno špatná muzika. Vlastně není, ale zároveň není tak úplně dobrá. Až tak, že mě někdy, zvlášť pak v písni Calling You Back, neustále irituje zpěvákův hudební projev.

Mám za to, že v našich podmínkách jsou jiné skupiny, které můžeme zařazovat do podobných hudebních škatulek, a jejich počiny vnímáme jinak - jsou pro nás zajímavější, něčím atraktivnější, třeba zábavnější nebo aspoň provokativnější. Eddie Stoilow takoví prostě nejsou.

Hodnocení: 53 %
Eddie Stoilow - Jupiter (Warner Music, 2016), 35 min.

Vesna má šmrnc a drží si balanc přijatelnosti

Pálení čarodějnic je lidový zvyk spojený s pálením ohňů a vírou v čarodějnice. Pod názvem Valpuržina noc je slaven také v německy mluvících ...