pondělí 1. srpna 2016

Chytře podmanivá deska Give Masterpiece a Chance! se neoposlouchá. A to je hodně dobré

Midi lidi jsou z Brna. To by vysvětlovalo jistou divnost a zároveň elektronickou melancholii. Přitom chytrý důvtip v českých textech. Doprovázený humorem buď ve videoklipech, nebo při koncertech. Na předchozích deskách šlo více méně vyloženě o opakující se humorné texty pracující s určitou dávkou asociace, každopádně na tuzemské scéně poněkud nezvyklé. Ale s letním přídavkem duchaplného zamyšlení to náramně funguje. A dává to tomu špetku intelektuálního obohacení.

Midi lidi - Give Masterpiece a Chance! | Zdroj: Bandcamp
Nebo mám aspoň ten pocit.

Hned od prvních tónů zaujmou a možná trochu překvapí sborové tóny. A při prvních slovech "Tak už se zachraň / Sebe se zastaň / Seš jako vorvaň" nebo "Tak zruš ten deadline / Už o tom nežvaň" si říkám, jak je tohle ideální pro letní desku. Pro léto. Pro prázdniny. Nechybí krautrockský nádech a sebeironie. Úsměv totiž vyvolává opakované provolání "To je blbost! To je blbost" a nakonec "Jedeme dál!" se nechávám plout.

Jak jsem se rozhejbal, při Koupališti tajemném se mile houpavě zpomaluju.

První tóny Pokecu s tátou mě zase rozpohybovávají. Přitom nejde ani tak s pokecáním si s tátou, jako spíš pokecání si sám se sebou. "A v čem byl otec borec? / A v čem je můj stín? / A o čem snil otec?
A o čem já sním?"

Volám a mezilidské vztahy nebo mezilidská komunikace? Mluvíme spolu? Jak prosté zeptání se, jak se máš, prostě jednoduše potěší. "Vím, že se dobře máš / A ty víš jako já / Že mi sílu dodáváš" Mluvme spolu.

Rande s přírodou je takové splynutí s přírodou. Necháváme se v jednom rytmu plynout a linout s vlnami pohody. Děláme souběžné vlny. Děláme vlny. Se svým tělem dělám vlny. Taneční vlny. Vlny dělají vlny. Ou ou. V tom textu to tam je!

Dlouho přemejšlím, o čem je Ten bonbón. Janu Macháčkovi z Radia Wave tímhle songem Petr Marek, autor textů, "čte noční můry". A já to mám možná trošku jinak. "Chceš utýct / Anebo aby ostatní už utekli / Chceš mi říct / Co jsme si ještě neřekli // Neměj strach / Že to třeba přeženeš / Ten bonbón / Ti nikdo jinej neveme" to je metafora jako prase. Nebo ne?

Duch se nechává dušit neduchařskou muzikou, takřka beze slov. Představuju si taneční euforii, která mnou prochází jako duch. A já si to užívám!

Upřímně? Jako by do toho Lux vůbec nepasoval. Hrozně popový. Hodně popový. Ale textově je to vlastně geniální. Snad slovo geniální není příliš silný. "Tak už si ukliďme / Ten duševní bordýlek / Vezmeme Lux / A budeme sát // Ať z naší duše je / Příjemný hotýlek / Kam se dá / Někoho (i) zvát" Ale vlastně, proč ne. Hned od chvíle, kdy jsem to slyšel poprvý, mě to baví. Popově chytrý a to je na tuzemskou scénu dost co říct.



Žižla nabízí "Někdo tu sýčkuje / A v jeho výčtu je / Všechno špatně / A z toho vyvozuje / Jak ti tu je" a to mi takřka mluví z duše. Prostě buďme v pohodě. "Někdo tu zmatkuje / Že všechno v zadku je / Tak se zazátkuje / A zlej na matku je" nebo "A skončí to vážně? / A je svět hroznej vážně?", to je tak nadčasově chytrý. A slova "Nejdřív to posuď / Přijď tomu na chuť / Pak teprv osud / Osud až pocuď!" si beru k srdci. Vážně.

Ohýnek vzbuzuje klid. Poklidný teplý, letní klid. Leháro.

Poslední dvě písně Prosím, kam? s podmanivým klipem a Pojď ven! přináší milé zadumané rozloučení s deskou, kterou si čas od času můžete poslechnout dokola a dokola, asociační verše se můžou vrýt do paměti, některé zas tak nepřevratné můžete autorovi odpustit, a přesto můžete být obohaceni. Neoposlouchá se to a to je dobré. Hodně.

Na tuzemské poměry to je vlastně popově chytré. Ano, upřímně tvrdím, že tahle deska je z diskografie Midi lidí nejspíš nejchytřejší, melancholická a věřím, že to myslí tentokrát opravdu vážně. Ačkoli sami tvrdí, že muziku předtím nedělali humorně. Ale vždycky v jejich muzice jsem cejtil vtip. Tady pořád je, ale zároveň plnohodnotnej, mající nadčasovou váhu. Je v tom něco víc. Přitom se zasním a řeknu si, jo. Takže, pokud jste unavení z mainstreamovýho popu, kterej vesměs nic neříká a jenom hezky zní, dejte tomuhle (vele)dílu šanci.



Hodnocení: 80 %
Midi lidi - Give Masterpiece a Chance! (Bumbum Satori & Xproduction, 2016), 60 min.

Mladá alternativní scéna pomalu roste

Hudba patří k uměleckým prostředkům vyjádření. Někdo se hudbou chce bavit, jiný sdělovat vážná témata a názory, které mu pomáhají vyrovnat s...