pondělí 30. května 2016

Z hlasů se stává noční můra. Sny se bortí... Veena tomu pomáhá zemřít

Prochází se parkem za pochmurného počasí. Není příliš sychravo, ale větrno. Podzimní listí poletuje po chodníku a doprovází jeho střídavé nohy. Kráčí vstříc své zářné budoucnosti, kterou je připraven podle vlastního uvážení modifikovat k obrazu svému. Cestou totiž vzpomíná na to, co v minulosti udělal. Co se mu stalo, koho poznal. Jak moc ho to seznámení ovlivnilo. Poznamenalo. Teď se připravuje a odhodlává tomu pomoct zemřít.

Veena - Help it to die. | Zdroj: Bandcamp.com

Táborská muzika má svoje řízná specifika. Po poslechu osm let starého čtyřpísňového EP Behind sonic glances má posluchač znalý různých okolností pocit, že táborské muzikanty inspiruje tatáž atmosféra. Ačkoli jsem zaznamenal jisté triphopové nebo spíš prostě lehce elektronické prvky u EP, vzpomněl jsem si na rané Sunshine kolem Karla Buriánka, což při tomhle albu trvá. Podobný noise-rockový zvuk.
Atmosféru, jakou jsem se pokusil vykreslit ve vymyšleném příběhu nebo představě, mi pomáhá ztvárnit právě znovuzrozená táborská kapela Veena na plnohodnotné desce Help it to die. A daří se jim to skvěle.

Bez elektroniky. Více tvrdší a postrockový zvuk, noiseově punkový nádech. Posluchač se to pustí z internetu a přes podobně znějící, znějící takřka ve stejném rytmu, přesto mnohdy vykolejených chvílích, se nechává unášet ve vlastních představách jako já při popisu kráčejícího člověka – muže – spíš za podzimního větru. A to přesto, že je konec května.
Každá skladba má specifickou, ale přesto všechny podobnou atmosféru opakování elektrické kytary a bicích, které náramně dokresluje zpěv Veroniky Buriánkové.

Onen muž se totiž odhodlává za podkresu písně Fault ukončit chybu ve svém životě pádem z mostu. Nechává se za letu unášet vzpomínkami, rozhodnutími, okolnostmi, aby se z nich poučil a znovuzrodil při dopadu pod říční hladinu za zvuku následující Voices. Hlasů, které mu napovídají tak vehementně, že se z nich stává noční můra.

Sny se bortí, hlasy neustávají. Za zvuku Longtemps, pomalé písně se dostává na hladinu, přežívá a plave ke břehu. Díky tvrdé elektronické kytaře získává novou sílu pro odčinění svých hříchů. Postavuje se na vlastní nohy a vstříc novým zážitkům míjí další jemu podobné existence. Není v tom totiž sám. Každý chybuje. Každý si to potřebuje uvědomit. A každý získává novou šanci.

Naše vzpomínky nás dostanou. Nezapomínají. Nezapomínáme. Poučujeme se a snažíme se své chyby neopakovat. Snažíme. Leckdy se nám to nedaří. A tak přichází další a další šance. Jako by ten muž seděl na baru a popíjel svůj oblíbený drink, který mu pomáhá vzpomínky rozostřit. Temná a klidná atmosféra písně Noise in Mexico. Ten muž ale v Mexiku není a nikdy tam nebyl. Neví, jaké to je. Ale pomáhá mu věřit, že to tentokrát zvládne a znovu neskočit, nebo se nezastřelit. Nezemřít. Pomáhá mu to. A já si poslech neustále užívám, stejně jako on svůj drink. 



Hodnocení: 80 %
Veena – Help it to die. (veena.bandcamp.com, 2016)

Mladá alternativní scéna pomalu roste

Hudba patří k uměleckým prostředkům vyjádření. Někdo se hudbou chce bavit, jiný sdělovat vážná témata a názory, které mu pomáhají vyrovnat s...