neděle 27. března 2016

Parta chlapíků si dovolila oživit lidové písně a dodat jim hudební přitažlivost

Sedmičlenné nevšední hudební společenstvo Pohřební kapela působí na tuzemské scéně od roku 1998, má na kontě tři desky a objevil jsem je až letos s nejnovějším albem Hyenismus Unlimited. Název kapely s titulem desky může být poněkud zavádějící, kapela a už vůbec ne deska jako taková totiž vlastně není pohřební, máme-li o pohřebních kapelách představu uplakaných hudebníků mající úctu k mrtvým. Od začátku do konce posluchače čeká půlhodinová (naprosto ideální délka) pařba punk-folkových předělávek více méně známých lidových písní.


Pohřební kapela - Hyenismus Unlimited | Zdroj: Bandcamp

Jejich přístup k českým, moravským nebo slovenským lidovým písním není vůbec nový. Svého času se o něco podobného pokusil hudebník a producent Jiří Burian na kompilaci Bohemia, kde dal lidovky do elektronického obleku, ale výsledek vzbuzuje spíše úsměv.

Co se týče nějakého nekonformního přístupu k tradiční muzice, napadá mě snad brněnská alternativní scéna, konkrétně až dekadentní skupina Piča z hoven, která si troufla na předělání a českého přetextování slovenské státní hymny. Ačkoli píseň sama o sobě zní velice odvážně, příznivci alternativní kultury si ji snad pochvalují, řada slovenských občanů se urazila.

O dalších pokusech mi není známo, však osobně jsem k lidovým písním spíše zdrženlivý, některé prostě znám, zpívali jsme je při výuce hudební výchovy a čas od času se ukážu na akci, kde lidové písně hrají nadšenci v běžném a známém pojetí. Většinou ale jde o náhodu.

Jakmile si album začnete poslouchat, překvapí vás až zběsilé tempo, které lidovým písním hudebníci nasadili. Zrychlili jim rytmus, dali tomu potřebný drajv a šmrnc. Díky tomu poslech může bez problémů bavit novou generaci. Samotný text lidových písní pak slouží jako doplněk, důležitější je především hudba. Pak, zvlášť u Včera bola neděla, tak trochu vyniká jakási nesmyslnost textů ("včera bola neděla / dneska už je sobota"), aspoň já to tak vnímám, která ale zase moc nehraje roli. Nebo má píseň skrytý podtext?

Následujícímu Panáčkovi reggae háv jednoduše sluší a baví, ačkoli přimíchaná angličtina zase ruší. Pro kapelní potřeby však byl silně textově upraven a doplněn, což nevadí, protože tomu dodali určitý vtip. Darmoma ukazuje jejich sílu během samotných živých koncertů, protože si říkám, zda je slogan "kozy ven / gatě dolů" opravdu nutný, ale při koncertu má jistě svou roli.

Chválím za jazzovou Osiku v rytmu ska, která prostě uklidní, ale neuspí. Od druhé poloviny alba svižné tempo směle pokračuje, což je dobře. Pobaví swingoví Hasiči za pomoci vysamplovaného filmového úryvku. Skladba Dobre mi je pak vystihuje, co mají všechny skladby společného - zábavu, chlastání piva, rumu nebo vína a nejlepší tancovačku bez ženy - přičemž přichází určitá a nevyhnutelná hořkost, když se to přežene. O tom to je.

Nevím, jak moc je Cingilingi původní, předpokládám, že to je snad jen kapelní přínos lidovým písním. Hiphopová a přisprostá satira jako by k tomu ale tak nějak patřila. Na závěr pak swingově jazzoví Jeleni a jazzbandový Šuhajko. Stylové rozloučení.

Album má svou sílu, ale zároveň jistou slabinu. Komu je vlastně určeno? Předpokládám, že mladou generaci osloví, ačkoli je otázkou, zda si k němu najde cestu. Na druhou stranu opravdové příznivce a znalce lidových písní při velkém štěstí možná potěší, přinejhorším se někteří urazí a zděsí, co kdo s tím udělal. Co si to dovolil. Parta chlapíků si prostě dovolila oživit a oslovit mladé publikum nebo přinejmenším své kamarády starými lidovými písněmi, které mohou být vlastně zábavné a hudebně přitažlivé, když se toho někdo správně chopí. A to se jim povedlo.

Hodnocení: 85 %
Pohřební kapela - Hyenismus Unlimited (pohrebnikapela.bandcamp.com, 2016), 33 min

Vesna má šmrnc a drží si balanc přijatelnosti

Pálení čarodějnic je lidový zvyk spojený s pálením ohňů a vírou v čarodějnice. Pod názvem Valpuržina noc je slaven také v německy mluvících ...