středa 2. května 2018

Vesna má šmrnc a drží si balanc přijatelnosti

Pálení čarodějnic je lidový zvyk spojený s pálením ohňů a vírou v čarodějnice. Pod názvem Valpuržina noc je slaven také v německy mluvících zemích a Skandinávii. Zvyk pálení ohňů v předvečer prvního máje není zmiňován v žádných staročeských pramenech a zřejmě vznikl pod německým vlivem. Už v polovině 19. století však byl tento zvyk zakazován jako pověrečná praktika, stejně tak nemohl probíhat během druhé světové války a byl potlačován komunistickým režimem. Na mnoha místech Česka tak pálení čarodějnic zaniklo.

Vesna | Zdroj: Instagram

V Čechách v předvečer prvního máje zapalují mladí lidé ohně na kopcích a na vršcích, na rozcestích a na pastvinách a tančí kolem nich. Přeskakují žhnoucí oharky nebo dokonce skáčou přes plameny. Obřad se nazývá "pálení čarodějnic". Na některých místech bývá zvykem na hranici upalovat loutku představující čarodějnici.

Současná podoba pálení čarodějnic však může jen zdaleka připomínat původní význam. Na některých místech je totiž spojován s různými doprovodnými atrakcemi mající pouze smysl v tom, že se chceme jednoduše bavit, čímž se znalost zvyku ztrácí a stírá soudobými praktikami. Místo toho se někteří z nás spokojí s různými podobami hudební zábavy mající univerzální význam.

Jak se navrátit k (hudebním) tradicím a zvykům? Třeba poslechem skupiny Vesna, jejíž repertoár se inspiruje slovanskou mytologií, původními příběhy čtyř bohyní Vesny, Živy, Mokoš a Morany, tedy čtyřmi ročními obdobími. Hudebnice jsou pak patřičně ustrojeny. Přitom si jsou samy vědomy, že žijeme v 21. století a jaksi je potřeba tradice a folklór něčím obohatit. Třeba současnou hudbou, respektive spíše rytmem a melodií.

Přitom to spojovat tak šikovně, aby to neznělo směšně nebo křečovitě. Dát najevo, že to k tomu patří, že se to navzájem spojilo, ačkoli text či inspirace slovanskými tradicemi může znít v kontrastu s popem nebo elektronickým nádechem nepatřičně, navzájem se to může rušit. V případě Vesny to neruší, soudobý přístup tomu pomáhá a oživuje. Vytváří dojem, že tradice může mít v současnosti svůj smysl a dokáže oslovit i mladší nebo neortodoxní publikum, když se to správně předá.

Sice si je lze takzvaně zařadil do škatulky typu Čechomor (na aktuální desce ke svému folklóru přidali rockovou muziku či jazzové nebo reggae prvky), přičemž jim dle mého soudu chybí přesah a opakovaný poslech vykouzlí posměšný úsměv na tváři a záhy nudu, avšak u Vesny se nenudíte.

Správným způsobem baví svým neotřelým přístupem, jak podat ukolébavku Klekánice v tanečním rytmu nebo příběh dědečka, jehož za války pohřbili, ale jelikož byl jen raněn, z hrobu se vyhrabal a ke své manželce došel pěšky.

Hudebnice mají hudební šmrnc balancující na hraně přijatelnosti, což si samy zřejmě uvědomují. Někoho mohou okouzlit, jiné odradit. Milovník folklóru se může pohoršovat "przněním kultury", samy během koncertu doufali, že se nikdo neurazil, za to takový pankáč nebo metalista může radostně tancovat a bavit se. Takže je na každém z nás, jak k tomu přistoupíme, ale měli bychom si uvědomit, že tradice samy o sobě nepřežijí. Musíme se o ně starat, správně inovovat a nabízet je srozumitelně současným jazykem. Jinak se nám mohou rozpadnout pod rukama a nánosem času. A to nechceš.

VESNA
30. 4. 2018 BASTION I, JOSEFOV

Vesna má šmrnc a drží si balanc přijatelnosti

Pálení čarodějnic je lidový zvyk spojený s pálením ohňů a vírou v čarodějnice. Pod názvem Valpuržina noc je slaven také v německy mluvících ...