pátek 23. prosince 2016

Factorial! Orchestra nabídl tolik potřebný svěží vítr do známých vánočních koled

Blíží se Vánoce. Dny klidu a míru. Dny pohody. Dny, kdy si připomínáme narození Ježíše Krista v Betlémě. A tak prožíváme dny, kdy se procházíme po vánočních trzích nebo obchodech, kde zní vánoční koledy, jejichž poslech po těch letech musí omrzet.

Factorial! Orchestra | Zdroj: Facebook

Před časem jsem se zúčastnil slavnostního rozsvěcení stromu na jaroměřském náměstí, kde zpěv tradičních koled obstaral pěvecký sbor Ostrováček složený z žáků základní školy Na Ostrově a v té době, tedy při první adventní neděli, jsem neskrýval kritický pohled. Na tu školu jsem chodil taky a v Ostrováčku jsem zpíval pár let, přibližně více než před deseti lety, a osobně jsem pociťoval návrat do svých dětských let. Upřímně to není myšleno v dobrém. Neproběhla totiž žádná změna, oni hrají pořád to samé. A říkám si, jestli jim z toho hraní už nejde vánoční hlava kolem.

Hlava kolem z něčeho podobného určitě šla Zdeňku Boreckému, kapelníkovi a trombonistovi Factorial! Orchestra, který se ve svém hudebním angažmá věnuje kde čemu. (Co se týče hudební stránky, znám ho hlavně z rockově metalové kapely Whatrock, kde hraje mimo jiné se svým bratrem a v těchto dnech svou snoubenkou, se kterými spolupracuje právě třeba také ve Factorialu.) Hlava kolem mu šla hlavně proto, že má za sebou početné turné s jiným orchestrem, a v rámci každého koncertu hráli přibližně dvakrát nebo třikrát Veselé Vánoce. Těch koncertů bylo přes třicet.

Bylo to znát. A Zdeňkovi to prospělo. První část vánočního koncertu přinesla pro mě už známé úpravy známých písní, takže jsem slyšel, co jsem očekával, v pořádku. Na druhou stranu posluchače naladili na patřičné jazzově funkové vlny, které zakončily Pastýřem asociálem, tedy poupravenou písní Heaven On Their Minds z rockové opery Jesus Christ SuperStar, čímž se před pauzou opravdu trefili. Kromě toho nechyběl vytříbený humor od moderátora a zároveň kytaristy Jana Báry, protože píseň Highway To Hell uvedl jako vpravdě vánoční. Vtipný byl celou dobu, třeba při uvádění právě Pastýře asociála, kterého původně chtěli věnovat těm, co dali na facebookovou událost "mám zájem", ale nepřišli, pro jejich překvapení byla ale vskutku slušná návštěvnost, takže přišli i ti, co mají zájem, včetně mě.

Druhou část otevřela píseň Jüngle Bellz, tedy první ochutnávka z jejich čtyřpísňového alba Vánoční nadělení EP. Přichází moje vánoční naladění, které není znechuceno ohranými koledami z rádií, obchodů nebo trhů. Těší mě, že si Zdeněk dovolí do nám zafixovaných melodií trefně rýpnout jiným rytmem, občas jinou melodií. Přesně to do sebe pasuje.

Naživo písně působí živelně, celou dobu si všímám té hudební a parťácké chemie působící po celém osazenstvu, které se nebere příliš vážně a snaží se, aby je to neustálé hraní pořád bavilo. Tak si říkám, když ty písně hrají pořád a pořád dokola, opravdu ještě potřebují stojánky s notami? Ale ničemu to nevadí, protože správně nedochází k přehnané taneční exhibici, kterou očekáváme u jiných kapel.

Dochází ale k pěveckým exhibicím, které jsou hlavně ze strany Martina Růžy (původně koledy s orchestrem nazpíval Jakub Kubín jako host, ale onemocněl) podle mého na hraně snesitelnosti. Upřímně mám totiž problém s jeho až operním rozsahem, který s jazzovými groovy jen tak tak pasuje. Občas si prostě říkám, jestli to náhodou nepřehání? Mohli si odpustit roztleskávání publika a třeba závěrečnou píseň před přídavkem Narodil se Kristus Pán opravdu mohli nechat čistě na publiku, bylo by to hezčí. (Ale líbil se mi dívčí duet Zdeňky Pozůstalové a Barbory Pekáčové.)

Mimo toho bylo poměrně zajímavé sledovat obsluhu Náplavky, jak si sami koncert užívají. Kromě toho ve chvíli, kdy hráli Purpuru, přišel zajímavý pohled na část publika, ve kterém se několik dvojic oddávalo vánočním vlnám známé Šlitrovy/Suchého písně. A tak mě napadá, že text má tak nějak sexuální význam. Sice to asi není pravda, ale mohla by být.


Vánoční písně pak byly doplněny dalšími koledami, které nebyly vydány na albu a je to poměrně škoda. Posluchač si je ale mohl užít na místě. Mohl si užít bratrského rapu Pásli ovce valaši, který působil jako milé zpestření. S koncertem jsem náramně spokojen, správně vánočně naladěn a nyní nebudu chtít slyšet nic jiného, co se týče vánočních koled, než Vánoční nadělení. (A vánoční perníček F!O EP, který upekla Zdeňka Pozůstalová si rád sním s doufáním, že je to právě ten jeden ze tří, které Zdeněk zdobil.)

Hlavně proto, že nejde o běžné americké koledy, cením si výběru českých písní či českých verzí. A vlastně je dobře, že jich je jen pár, protože se jako posluchač necítím přeslazen a neříkám si, že jde o průměrnou marketingovou záležitost, kterých může být z jiných stran plno. Nebo někoho ty vánočně speciální alba opravdu baví?

Factorial! Orchestra, Náplavka, Hradec Králové, 22. 12. 2016

Mladá alternativní scéna pomalu roste

Hudba patří k uměleckým prostředkům vyjádření. Někdo se hudbou chce bavit, jiný sdělovat vážná témata a názory, které mu pomáhají vyrovnat s...