úterý 30. srpna 2016

Republic of Two zvládají ukočírovat klidnou, místy chytlavě rytmickou muziku a je to víc, než příjemné

Skupina Republic of Two vznikla v létě roku 2009 na cestách po Španělsku a Portugalsku. Jde o novou indie folkovou hudební formaci Jiřího Buriana a Mikoláše Růžičky. Nalezneme mezi informacemi o kapele na jejich stránkách. Oba jsou spojeni s pražským Radiem 1. Jiří Burian se mimo jiného věnuje dalším interpretům jako producent, nebo ve svém vlastním projektu Kapitána Dema. A Mikoláš Růžička se před časem předvedl také v uskupení Piano.


Republic of Two - Back to the Trees | Zdroj: Musicrecords.cz

A právě v opozici Kapitána Dema, tedy alter ega Jiřího Buriana zapadajícího do hiphopové škatulky, která se nebere příliš vážně, nebo jej posluchači nemusí brát příliš vážně, se dá krásně znázornit, jaký hudební rozhled má právě Burian vůči Republic of Two, ale také v kontextu jeho producentské práce, třeba v případě debutující Emmě Smetana.

Jednoduše řečeno je vlastně pozoruhodné, jak Burian zvládá se svým kolegou ukočírovat indiefolkovou muziku, když se sám věnuje buď hiphopu, nebo kupříkladu alternativnímu popu, kterému se nebrání přidat špetku elektronického šmrncu.

Jejich čtvrtá deska je jednoduše folkově klidná, přesto celkem chytlavě rytmická, což dokazuje téměř tříminutová titulní skladba v polovině alba. A je to potřeba jako sůl, protože poslech klidných folkových písničkářů, což svým způsobem Republic of Two jsou, sice zklidní a zpříjemní trávení volného času, ale po nějaké době se může oposlouchat a osobně si u těchto umělců říkám, že by to chtělo nějaké oživení.


Druhá polovina desky je tak živější a hudebně zajímavější, protože se k bicím, kytaře a pianu přidávají další nástroje. Jednotlivé skladby se postupně zarývají pod kuži. Přestože se svým názvem odvolávají ke svým hudebním kořenům a vzorům, kterými prý jsou Beatles, U2 a The Smiths, jako by to na albu nebylo poznat. Možná mám o zmiňovaných interpretech zkreslené představy, ale při poslechu mě takové přirovnání nebo odvolávání se opravdu nenapadlo. Ale vlastně je to dobře.

Jiří Burian a Mikoláš Růžička jsou na desce sami sebou, nikoho nenapodobují, nekopírují. Se svým syrovým indiefolkovým zvukem tak ostatním mladším skupinám podobného hudebního ražení, jako jsou právě Lake Malawi (respektive zaniklí Charlie Straight) nebo Teepee, se kterými desku pokřtili, dávají najevo, že tu pořád jsou a pořád mají, co nabídnout. A je to víc, než příjemné.

Hodnocení: 73 %
Republic of Two - Back to the Trees (Indies MG, 2016), 53 min.

Vesna má šmrnc a drží si balanc přijatelnosti

Pálení čarodějnic je lidový zvyk spojený s pálením ohňů a vírou v čarodějnice. Pod názvem Valpuržina noc je slaven také v německy mluvících ...