pondělí 15. srpna 2016

Prago Union pořád žijí a jsou stále sví. Pořád mají cit pro vyprávění příběhů

Hiphopoví Prago Union, vzešlí ze slavného a ve své době přelomového Chaozzu, patří mezi matadory tuzemského rapu. Právem. Některé verše, ale především charakteristický projev Adama Svatoše, známého jako Kata (v období Chaozzu přezdívaného Deph), si pozorný posluchač vštěpuje do paměti a nebude se stydět je citovat. To platí pro Prago Union. To platilo pro Chaozz.

Prago Union - Smrt žije | Zdroj: electropiknik.cz

Řekněme si na rovinu, že by skladby vzniklé v době devadesátých let, tedy v éře Chaozzu, pravděpodobně v současnosti nevznikly. Proto si myslím, že Vodopády nebo Televize patří do své doby a dnes působí nostalgicky, možná trochu úsměvně. A je to tak vlastně v pořádku. Mám takový pocit, že oproti tomu kousky pro Prago Union fungují jaksi nadčasově, nezestárnou. Protože smrt žije.

Hned na začátku si ale dovolím podotknout, že pátá studiová deska na mě se svou hodinovou stopáží působí dlouze. Osmnáct písní, včetně úvodního minutového Intra samplující ukázky z mnou neznámého zřejmě československého filmu, stejně tak u Outra, je v kontextu tuzemského hip hopu opravdu dlouhý seznam. Ale hned od začátku si mě Smrt žije získá, což se u jiných hiphopových tvůrců moc nestává.

Těší mě, že album působí staře. Není přeprodukované jako jeho kolegové, u kterých mi chybí autenticita, kterou ve své recenzi na Smrt žije vyzdvihuje Honza Vedral pro Headliner, a hlubší smysl toho, co svou tvorbou chtějí říct. Co chtějí říct? Osobně mě totiž rádoby chytlavé rýmy o holkách a penězích a všeho okolo prostě nebaví, ale dnešní generaci mileniálů očividně jo.

Adam Svatoš má cit pro jazyk. Proto hned titulní skladba má nezapomenutelný slogan "smrt žije / bububu / carpe diem" v refrénu. Přitom sousloví "smrt žije" se opakuje na jiném místě v dalším tracku. A nechybí mu cit pro nesmrtelné hlášky, které nefungují jenom teď a tady, ale pořád, a které můžou dávat posluchačům jasný vzkaz. Kupříkladu "mezi námi všemi / rap jsou kořeny / ne kmeny" klidně platící pro publikaci a následnou televizní sérií Kmeny. Mimochodem v Lokálním umrtvení mě překvapí drum'n'bassový rytmus, který do starého dobrého hiphopu prostě náramně sedí. Elektronické zrychlení jako umrtvení.

Adam Svatoš má cit pro vyprávění příběhů. Proto si tvorby Prago Union vážím. Ani na Smrt žije nejsou prvoplánové slogany, jinde (u jiných interpretů) se to jimi hemží. Adam Svatoš má totiž očividně něco odžito, proto některé příběhy balancují na hraně skutečna a jakési mrtvolné představy. A je to tak v pořádku.


Jenom spolupráce s jinými rapery jako MC Geyem nebo LA4 & Restem působí jako vata, domnívám se, že si Kato vystačí sám a sám toho řekne víc než kolegové. Kromě toho mi rapové vsuvky jako představování umělců, jehož se dopouští snad všichni při koncertech, přijdou naprosto zbytečné. Nedělají tak z posluchače blbce, který neví, koho poslouchá, a samotní interpreti nemají co říct, aby se dostali do potřebného drajvu?

Marek Pros ve své recenzi pro Aktuálně.cz poukazuje na to, že po těch letech "zrovna Prago Union znějí pořád stejně". Chybí mu experimentování a nějaké to reflektování, že hip hop žije v roce 2016. Mně se naopak líbí, že se svou zarytou vlastní cestou jaksi odlišují od běžné tuzemské produkce. Jsou sví. A pořád mají, co říct. Kulturně nebo společensky.

Navíc právě v kontextu tuzemské hiphopové scény působí, přes zvolené téma, kterému se věnují hloubavě, filozoficky (čímž posluchače nutí nad svou tvorbou přemýšlet, nikoli jen konzumovat) a nohama na zemi, svěže. Dokážete si třeba představit, že by mladší hiphopeři své beaty nechali doprovodit klavírem, jako Prago Union ve skladbě Normální lidi? Svým způsobem jsou pořád tradiční, a to se v dnešní době vlastně cení.

Prago Union tak dávají najevo, že přes svou dvacetiletou existenci, budeme-li počítat Chaozz, a přes hiphopovou smrt, která je všude kolem a promítá se ve Stínohře, kterou doplňuje saxofon, pořád žijí. A tak, carpe diem. Vzhůru dnem.

Hodnocení: 85 %
Prago Union - Smrt žije (Warner Music, 2016), 62 min.

Mladá alternativní scéna pomalu roste

Hudba patří k uměleckým prostředkům vyjádření. Někdo se hudbou chce bavit, jiný sdělovat vážná témata a názory, které mu pomáhají vyrovnat s...