sobota 30. července 2016

Smrtislavův Notorickej samotář je atmosféricky silný a ironický. Není nepřístupný a nesnesitelný

Smrtislav je další z mnoha hudebních uskupení, ve kterých hraje svou roli frontmana Pavel Litvaj, jinak známý jako Tvzex Christ. Předtím byl aktivní v táborských indie Sunshine, dýdžejském duu s Karlem Buriánkem ze Sunshine jako Bounce!Bounce! nebo v avantgardně elektronické Vanesse okolo Samira Hausera. Smrtislav přináší zajímavý pohled na alternativní rockovou tvorbu. Smrtislav je ale taky ten typ hudební kapely, která se jedněm bude líbit a těm druhým prostě rozhodně ne. A to je jeho klad i zápor.

Smrtislav - Notorickej samotář | Zdroj: iReport.cz


Mám ale pocit, že si z toho hlavu nedělá. Možná je to jeho záměr. Možná ta póza, jak k tomu přistupuje nebo jak jsem ho měl možnost sledovat během jednoho koncertu, který jsem mimochodem více méně chválil a jeho projev mě bavil, je právě z jeho strany účelná a cílená.

Od prvních vteřin album Notorickej samotář přichází s těžkopádným rockovým zvukem elektronické kytary se zamatovatelným a trochu techno rytmem bicích. Hned první Sama doma (sám se se srovnáním s pořadem České televize úplně nebrání, což by skrytě přidával další ironický úšklibek v rámci tvorby) nabízí příběh lásky dvou lidí tak silné až za hrob. Což podtrhuje druhá píseň Kondolence. Už podle názvů skladeb se vynořuje ponurá atmosféra, možná lehce dekadentní, mileneckých vztahů lidí, kteří se milují tak trochu jinak. Posmrtně.

Mohlo by se zdát, že by soubor devíti písniček mohl působit monotematicky. Proto vlastně nudně. Proč poslouchat písničky, které nabízí téměř identické příběhy s podobnými hudebními motivy? Možná právě proto, že každá přináší tak trochu jiný pohled se stejnou inspirací. Navíc s kodymovským projevem zpěvu dávající tomu určitou dávku ironie, nadhledu a odstupu.



Není to uzavřené do sebe, jak by se mohlo zdát. Nebo si to jiní můžou myslet. Není to nepřístupné. A pro mě to není nesnesitelné. Mimochodem je dobře, že zpívá česky. Vlastně mě to pořád něčím baví. Atmosférou a svého druhu humorem. Humor totiž kromě projevu může spočívat v cover verzi Milujem se čím dál víc původně zpívané Petrem Kotvadlem, jenž byl součástí socialistického popu.

Oproti čtyřpísňovému eponymnímu albu beru Notorickýho samotáře více vážně, hlavně proto, že tím dokazuje, že to s hudbou myslí vážně. Právě ve své tematice je silnější a promyšlenější. V jednom rozhovoru se Pavel Litvaj vyjádřil ve smyslu, že na tuzemské scéně chybí výrazná mladší rocková kapela a jeho přáním by bylo, kdyby se vedle jím zmíněného Imodia stal dalším poslechu hodným právě Smrtislav. Přál bych mu to. Protože by bylo vlastně škoda, kdyby byl Smrtislav jenom dalším z mnoha průměrných a zaměnitelných rockových uskupení, které svým stylem nebo výběrem angličtiny mnohdy nijak nenadchnou... doba jde totiž dopředu a éra Wanastovích Vjecý je pryč, ale mohl by na ni někdo navázat. Třeba Smrtislav.

Hodnocení: 75 %
Smrtislav - Notorickej samotář (Championship Music, 2016), 35 min.

Mladá alternativní scéna pomalu roste

Hudba patří k uměleckým prostředkům vyjádření. Někdo se hudbou chce bavit, jiný sdělovat vážná témata a názory, které mu pomáhají vyrovnat s...