čtvrtek 7. dubna 2016

Emma Smetana nechce být hezkou tváří z televize, nabízí povedenou a alternativně zajímavou desku

Příležitostná herečka a moderátorka zpráv na televizi Nova, přičemž právě v den vydání alba proběhla médii zpráva o jejím ukončení pracovního poměru, Emma Smetana se pomyslně přidala ke svým pěveckým kolegyním Kláře Vytiskové nebo Barboře Polákové a vydala debutovou desku. Hlavně kvůli producentskému přispění muzikanta Jiřího Buriana se nemusí za nic stydět, přestože nějaký ostych na desce je cítit a znát. A svým přispěním přináší ve skrze alternativní pop, ač se to některým nemusí zdát.


Emma Smetana - What I've Done | Zdroj: Informuji.cz

Nahrávka nabízí třináct písní. Převážně anglických, poslední dvě jsou ve francouzštině. Zpěvačka tak nezapomíná na svůj francouzský původ. A píseň Wall Of Kampa převzala z repertoáru svého otce Jiřího Smetany, jinak proslulého textem k Slunečnímu hrobu.

Dlouho jsem měl s deskou problém, protože jsem nevěděl, jak k písním přistoupit. Setkal jsem se s převážně pozitivními reakcemi, výjimkou je duel recenzí v časopise Headliner, kde ji hudební kritici ohodnotili průměrnými známkami. Prostě neměli přehnaná očekávání a v albu moc neslyší potenciál. Ten se podle mě ukáže zájmem posluchačů, ale už teď je mi sympatický její přístup ke koncertům: prý se těší, že bude hrát za pivo snad až v zaplivaných klubech. Z toho důvodu ji neberu za primadonu, které jde o výdělek nebo o využívání známosti hezké tváře z televize, o to se muzikou uživit, ale hlavně tou muzikou lidi bavit. Onu hudební stránku headlineroví recenzenti Michael Švarc a Karel Buriánek shodně ohodnotili plnou hvězdičkou.




Otázkou pro mě je, jak moc Emma Smetama samu sebe považuje za výbornou, nebo přinejmenším slušnou zpěvačku. Silný hlas nemá, občas je slyšet ona zmíněná nejistota, ale zároveň poslech těší a je příjemný. Možná s tím souvisí fakt, že disponuje velmi slušnou angličtinou a neláme si hlavu s texty, které nepovažuje příliš za důležité, ale jako takový hudební doplněk - záminku, aby mohla "něco" zpívat, jak se vyjádřila v rozhovoru pro Radio 1. Budiž jí to k chvále za upřímnost.

Na rozdíl od svých kolegyň. Jak Klára Vytisková, tak Barbora Poláková přinesly osobní desky s příběhy, se kterými se posluchači mohli ztotožnit. Hlavně pak se srozumitelnými texty, přičemž bylo Vytiskové někým trochu po právu vyčítána angličtina. A od Polákové přišel chytrý, přitom místy zábavný a taneční pop s náznakem melancholie a dream popu.

Album Smetany celkově nepovažuju za špatné. Jde o povedené a nadprůměrné dílo. Těší mě, že neobsahuje prvoplánové melodie, které by se mohly v českém popu ztratit. Mísí se tu jazzově a rhythm and bluesové rytmy s elektronikou, občas opravdu taneční, což mile doplňuje symfonická hudba. Bohužel mi chybí progresivnost, která by mě dostala do varu, album se mi totiž zdá vlastně možná až moc klidné. Na druhou stranu to není přeprodukované a přehnané. Zároveň právě svým alternativním způsobem a přístupem jaksi vyčnívá a stává se tak více zajímavým, můžu to poslouchat praktický pořád dokola a neomrzí se to, přestože zřejmě masové publikum nebo komerční rádia neosloví a nezaujme, což snad ani nebylo cílem.

Hodnocení: 75 %
Emma Smetana - What I've Done (Warner Music Czech Republic, 2016), 49 min.

Vesna má šmrnc a drží si balanc přijatelnosti

Pálení čarodějnic je lidový zvyk spojený s pálením ohňů a vírou v čarodějnice. Pod názvem Valpuržina noc je slaven také v německy mluvících ...